Přeskočit na hlavní obsah

Prohledat tento blog

Alenka v kraji terapie

O tom, že na naději není pozdě nikdy a na černý humor taky ne. Zvláště když jste dospělí a máte "dětskou" diagnózu - DMO.

Jste tu poprvé? Jak to tu chodí a co tu najdete?

Příspěvky

října 24, 2017

Balada o cestování vlakem a jiných výzvách

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

října 04, 2017

O vrstevnicích a diretisimách, průvodcování, portugaštině a tak vůbec

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

září 23, 2017

Akční září

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

září 06, 2017

Čas na gospel, na únavu a zase na gospel

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

Rozlepování ve vlnách

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

Vzpomínání nad jedním pomerančem

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

července 27, 2017

Jak zčeřit vlastní vodu

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

července 21, 2017

Virtuální kurs Continua - první hodina vůbec

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

července 16, 2017

Snění, co u konce není

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

července 13, 2017

Učitelka na začátku léta

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

července 06, 2017

O vlídnosti a nevlídnosti, vstřícnosti a nevstřícnosti a tak vůbec

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

Novější příspěvky Starší příspěvky Domovská stránka

Používá technologii služby Blogger

Obrázky motivu vytvořil(a) Gintare Marcel

Alča: Co se vám vybaví, když se řekne dětská mozková obrna? Troufnu si tvrdit, že mnohým mým čtenářům se před vnitřním zrakem objeví usmívající se postižené dítě, kterému pomáhá ochotný terapeut nebo asistent. Co se ale stane, když takové dítě vyroste? Jak se žije dospělému s diagnózou, kterou si většina lidí spojuje s dětmi? Jsem dospělá. A mám DMO, konkrétně spastickou triparézu, tedy postižení obou nohou a levé ruky, za sebou spoustu operací, můj způsob chůze je mírně řečeno unikátní a taky špatně vidím. Mám za sebou zhruba 18 let cvičení pomocí Vojtovy metody a spoustu různých terapií. Klasika. Možná to někdo znáte. Ale rozhodně nejsem "ta s obrnou". Vystudovala jsem dvě vysoké školy a už víc než deset let pracuju na volné noze jako lektorka cizích jazyků a zpěvu, občas něco přeložím nebo odtlumočím. Věnuju se pořádání benefičních koncertů a workshopů. Zpívám. Žiju. Terapii jsem v osmnácti vzdala. Moudré neurologické knížky tvrdí, že je v dospělém věku k ničemu. Já se do ní jako dospělá po letech znovu pustila A začaly se dít věci...

Navštívit profil

Archív příspěvků

ledna 20191
září 20181
července 20182
června 20181
května 20181
dubna 20181
března 20181
února 20181
ledna 20181
prosince 20172

listopadu 20172
října 20172
září 20172
srpna 20172
července 20175
června 20174
května 20175
dubna 20173
března 20174
února 20174
ledna 20174
prosince 20165
listopadu 20167
října 20168
září 20166
srpna 20167
července 20168
června 20166
května 201610
dubna 20165

Zobrazit více Zobrazit méně

Štítky

aqua aerobic1
aromaterapie2
Barefoot3
Bolest1
Botulotoxin5
Boty2
Cestování20
Continuum Movement14
Dánsko14
Dětství s DMO8

Zobrazit více Zobrazit méně

Facebook:

Napište mi:

Název

E-mail *

Vzkaz *