Cestovní horečka

Minulý týden byl pro mě ve znamení vyřizování náležitostí k pěveckému kursu v Holandsku a v Dánsku, který mám naplánovaný na duben a květen. Tři víkendy, dvě místa a spousta neznámých.
V Amsterdamu, který mě čeká jako první hned v první polovině dubna, jsem ještě nikdy nebyla a Holandsko znám jen z knížek. Doma ale mám, nevím odkud, učebnici holandštiny a místo toho, abych studovala anatomii, což se před tímhle kursem tak nějak očekává, učím se holandská slovíčka. To se neočekává vůbec, ale je to velmi zábavné a namlouvám si, že to bude také užitečné.




Taktéž jsem iniciativně zakoupila lístek na vlak z letiště, jelikož letadlo v Schipholu dosedne v 8:35 a kurs v divadle začíná v deset, neboť hodlám letět z letiště přímo na vlak. Co ovšem nikde na webu s lístky nebylo, byl fakt, že lístek si jde koupit nejdéle dva měsíce dopředu a tak mám kód ke koupi lístku z letiště a zpět na letiště, platný v únoru a v březnu a pak ještě první den v dubnu.  Na můj dotaz, co s tím mám jako dělat, když informaci o časovém omezení zjistíte až ve chvíli, kdy vám přijdou odkazy k vyzvednutí těch mizerných lístků, zatím Holanďani nijak nereagovali. Neletíte někdo v únoru nebo březnu do Amsterdamu, že bych vám ty lístky přenechala?

Dále studuju mapu amsterdamského hlavního nádraží, abych zamířila na autobus úplně na jistotu. Teoretická příprava je důležitá. Vzhledem k mojí absolutní neschopnosti orientace v neznámém prostoru totiž návštěva amsterdamského hlavního nádraží a nutnost rychle najít jeden konkrétní autobus slibuje velkou zábavu a opravdu obrovitánskou spoustu materiálu na blog.
Bydlet budu nakonec na lodi a do školy taky pojedu minimálně jednou lodí. Jsem spokojená. Jezdit lodí mě baví.A je celkem jedno, jak je velká. Za jakékoli tipy na přežití v Amsterdamu budu vděčná. Kde si koupit svačiny? Kam se jít najíst? Jak nejlíp cestovat MHD? Nebydlíte někdo z vás v Holandsku?

To s druhou částí kursu, v Kodani, to je jiná.

Kodaň znám. Letenky na oba dva víkendy do Kodaně jsem zakoupila správně  a zvláště u té první příležitosti mě nebude nikdo moct obviňovat, že se tam jedu bavit. V Kodani se zdržím asi 27 hodin,  letím ráno, pak rovnou na kurs (na dojezd z letiště jen s kabelkou by hodina a půl měla stačít) a druhý den dopoledne zase domů. Přesto spoléhám na to, že všechny potřebnosti, věci, bez kterých je mi v Čechách smutno, a které se jinde než v Dánsku nedostanou, pořídit stihnu. Sem patří například pålægchokolade, plátky čokolády, které se dávají na ten skvělý dánský chleba se slaným máslem, nějaký ten dánský sýr nebo třeba ono slavné jahodové želé, které by při nákupu na letišti mohlo snad přežít transport až do české ledničky zcela bez potíží.

Taktéž sepisuju žádosti o granty pro nejrůznější nadace, neb jsem usoudila, že někdo ty peníze, které na kurs potřebuju, určitě mít bude. Problém ale je, že nespadám do žádné dojemné kategorie - nejsem ani roztomilé postižené dítě, ani mladá perspektivní  studentka, ani vozíčkář, ani nezaměstnaný senior.... Zvláštním způsobem se ocitám někde mezi světy, kdy sice nejsem úplně v pořádku a nějaká podpora by se celkem hodila, ale zkrátka a dobře nejsem dost znevýhodněná na to, abych na nějakou reálně dosáhla. Na ten kurs moc chci. A je mi jasné, že něco stojí, a že když na něj chci, musím to zaplatit. Počítám s tím.

Žádat o granty neumím. Ani trochu. Ale mám pocit, že bych to měla aspoň zkusit.
A tak se ptám zkušenějších.

Máte nějakou radu?

Tipy? Triky?

Nemám mezi čtenáři nějakého dobrodince mecenáše?

Nebo jen někoho zkušeného v sepisování těch žádostí? Moje pokusy o dojemné historky se totiž zcela bezvýhradně zvrhnou v příběhy plné suchého anglického humoru, krásně se čtou, ale nedojmou vůbec žádnou komisi ani nadační radu. Což je u žádostí tohoto typu trochu problém. Trochu. :-)

Není tu někdo, kdo se v tom vyzná?


Tak: a teď, milý internete, ukaž, co umíš...