Blogerka roku 2016
Tak jo. Někteří z čtenářů tohoto blogu a mých přátel tak dlouho žertovali o tom, že tenhle blog vyhraje nějakou soutěž, až nakonec došlo na reálnou nominaci do soutěže o blogerku roku. Dozvěděla jsem se o tom včera a tak se dá říct, že na účast nejsem nijak zvlášť připravená. Můj blog nemá dokonalý design, ani neoplývá báječnými fotografiemi (pominu-li onen skvostný snímek mě na lyžích z doby asi tak před třiceti lety, který najdete ve vyprávěnce o tom, jak jsme se s tatínkem na stará kolena vydali sáňkovat.) Kdo se chce zasmát, může si ji připomenout tady.
Blog nepíšu proto, aby mě lidi poznávali na ulici. A neplánuju ani účast ve StarDance jako Maruška Doležalová - pevně doufám, že díky téhle poznámce někoho nenapadne, že bych to přeci jen mohla zkusit.... varuju vás!!! I když to tak nevypadá, mám rozum a...NE! V televizi netančím! Navzdory všem příspěvkům, které jsem o tanci napsala tady na blogu. :-)
Blog píšu pro radost svou a snad i vás, svých čtenářů a doufám, že třeba někomu v podobné situaci pomůže, abyste nemuseli objevovat objevené. Tenhle blog je zkrátka příběh. Můj.
Občas mi jeho psaní slouží docela obyčejně k přemýšlení, jindy je to trošku autoterapie a někdy se zkrátka dělím o veselé historky ze života s obrnou. A těší mě to spisování, ne že ne....
Pokud se vám tu líbí a máte pocit, že by se o tomhle "kraji terapie" měli dozvědět i další lidé, budu ráda, když mi dáte svůj hlas. Bez vaší podpory se to totiž vyhrát nedá.
Hlasovat můžete tady.
Díky!
Alenka
Blog nepíšu proto, aby mě lidi poznávali na ulici. A neplánuju ani účast ve StarDance jako Maruška Doležalová - pevně doufám, že díky téhle poznámce někoho nenapadne, že bych to přeci jen mohla zkusit.... varuju vás!!! I když to tak nevypadá, mám rozum a...NE! V televizi netančím! Navzdory všem příspěvkům, které jsem o tanci napsala tady na blogu. :-)
Blog píšu pro radost svou a snad i vás, svých čtenářů a doufám, že třeba někomu v podobné situaci pomůže, abyste nemuseli objevovat objevené. Tenhle blog je zkrátka příběh. Můj.
Občas mi jeho psaní slouží docela obyčejně k přemýšlení, jindy je to trošku autoterapie a někdy se zkrátka dělím o veselé historky ze života s obrnou. A těší mě to spisování, ne že ne....
Pokud se vám tu líbí a máte pocit, že by se o tomhle "kraji terapie" měli dozvědět i další lidé, budu ráda, když mi dáte svůj hlas. Bez vaší podpory se to totiž vyhrát nedá.
Hlasovat můžete tady.
Díky!
Alenka
Komentáře
Okomentovat